Je vhodné použití samoregulačního (inteligentního) kabelu pro podlahové vytápění ?
Protože se v poslední době množí, patrně v souvislosti s marketingovou aktivitou některých dodavatelů, kteří jsou ochotni dodat jinak výborný výrobek kamkoliv, dotazy tohoto typu odpovídám NE !
Samoregulační kabel je výborný pro vyhřívání okapů, potrubí a v mnoha dalších aplikacích, ne však pro podlahové topení.
Pokud se nám podlaha nahřeje, kabel si ubere výkon a místnost na požadovanou teplotu prostě nevytopí.
Životnost samoregulačního uhlíkového jádra je nížší než u odporového kabelu a bude tedy kratší, než předpokládaná životnost
podlahy.
Jaké jsou výhody a nevýhody podlahového vytápění?
Hlavní výhodou podlahovky jsou nižší náklady na vytápění. Pokud máme teplo od nohou, stačí k dosažení tepelné pohody menší teplota v místnosti ( 1°C se rovná 5 – 10% úspory nákladů). Z vlastní zkušenosti – komfortní teplota o 3 stupně nižší než standartní je dostačující. Dále je to estetická výhoda neviditelnosti podlahového vytápění - radiátory nikde zbytečně nezabírají místo. V koupelnách dochází k rychlému osychání krytiny, což snižuje riziko uklouznutí.
Nevýhodou podlahového topení je jeho větší tepelná setrvačnost ( doba ohřátí je cca 1 hod/2 cm síly podlahy). Tato "nevýhoda" nám však zajištuje akumulaci v době blokace tarifu. Doba sekundárního ohřátí vzduchu je také delší, protože teplota krytiny je z technologických a zdravotních příčin limitována na 28°C v trvale a 30°v krátkodobě obývaných místnostech – např. koupelny. Toto zpoždění není v trvale vytápěných prostorách problém. Pokud navrhujeme vytápění rekreačních objektů, kombinujeme podlahovku např. s přímotopnými konvektory, který zvýší dynamiku ohřevu místnosti.
Další nevýhodou absence radiátorů je nemožnost sušení mokrých částí oděvu v zimním období. Tuto nepříjemnost lze řešit instalací doplňkových sušáků, které máme též v sortimentu.
Slyšel jsem, že podlahové vytápění způsobuje vysychání kloubního maziva.
Je to možné, ale v minulosti. Z tohoto důvodu byla vytvořena norma, která limituje teplotu podlah. Standartní teplota krytiny se pohybuje kolem 27°C, což je podstatně nižší teplota, než teplota těla.
Nízká teplota ohřevu tedy prospívá vám, podlaze i topným prvkům. Podmínkou je kvalitní regulace a provedení systému.
Elektrické podlahové vytápění prý produkuje elektromagnetické pole, které může škodit zdraví.
Použité kabely jsou dvoužilové, takže se indukovaná pole navzájem ruší. Kromě toho jsou všechny stíněné, takže pokud se kolem jediného jednožilového prvku rohože TR1S vytvoří magnetické pole, je odstíněno.
Jaká podlahová krytina je nejlepší?
Podlahovka má samozřejmě nejradši dlažbu, protože rychle předává teplo a snese nejvyšší instalovaný výkon na m² ( v koupelnách se běžně používá 160W/m²).
Jenže, když se netopí, je dlažba studená a představa dlažby v dětském pokoji je nepříliš reálná.
No jistě, dlažbu dám do koupelny, chodby. V pokojích není problém použít tenký koberec, nebo
plovoucí podlahu – pozor plovoucí podlaha musí být certifikována pro podlahové vytápění – ale to vám rádi poradíme.
Proč musí být plovoucí podlaha certifikována pro podlahové vytápění?
To je dáno faktem, že plovoucí podlahy mohou mít problém s rychlostí tepelného náběhu. Proto v tomto případě omezujeme instalovaný výkon na 80-100W/m² a používáme pouze vhodné krytiny.
Jak je to s podlahou z dřevěného masivu a parketami?
Do maximální síly krytiny 15mm. Z hlediska technologie pokládky je v tomto případě nutno určitou dobu topit bez krytiny, abychom z betonového, či anhydritového podkladu vyhnali co nejvíce vlhkosti, která by nám následně mohla zapříčinit nabobtnání dřeva. Toto platí samozřejmě i u plovoucích dřevěných podlah.
Tak jsem se rozhodl pro podlahové nebo kombinované vytápění, mám zvolit podlahovku vodní, nebo elektrickou?
Záleží na tom, kolik hodláte proinvestovat, elektrická podlahovka se dá pořídit proti vodní zhruba za polovinu,a za ušetřené korunky budete topit první 3 roky zadarmo.
Ale provoz to bude dražší, energetické společnosti jsou na nás ošklivé.
Bohužel je to tak, oškliví jsou však však nejen dodavatelé elektřiny, ale i plynu a pevných paliv.
Nejlevnější je samozřejmě dřevo samovýrobou. Jenže to musíte mít místní podmínky a dobrý zdravotní stav. I když žijete na vsi u lesa, je nutné počítat s tím, že jednou tuto činnost nebudete fyzicky zvládat a budete muset topit jednodušším způsobem.
Dobře, budu topit pohodlně, tedy plynem, nebo elektřinou – co je (výhodnější)?
Obojí je nákladnější – to je daň za komfort, pokusím se zde nastínit výhody a nevýhody obou způsobů vytápění.
Topím plynem – nevýhody – cca o 50% vyšší pořizovací náklady, podmínka plynofikace, investice
za plynovou přípojku, investice do starších komínů, nutnost periodických revizí komína a zařízení,
smrtelné nebezpečí otravy kysličníkem uhelnatým nebo výbuchu při technické poruše zařízení,
nižší výhřevnost plynu v zimním období – to vám plynoměr nezměří, možnost omezení až zastavení dodávky plynu ( jako v případě krize Rusko-Ukrajina , prioritou v dodávkách domácnosti nebudou),
nížší účinnost plynových kotlů, dražší tarif pro elektrické spotřebiče v domácnosti.
Výhodu vidím jen jedinou a to možnost přejít od plynu, díky teplovodnímu systému na v podstatě
libovolný zdroj. Jenže komfortní je už jen elektřina.
Pokud budu topit elektřinou bude to v podstatě stejně nákladné jako zemní plyn. Mnoho srovnání
elektřina – plyn zapomíná, že při kalkulaci ročních nákladů je třeba počítat s náklady za všechnu energii , tedy proti složence za elektřinu postavit složenku za elektřinu + plyn.
Topím elektřinou – výhody- díky tarifu D45 mám nízký tarif 20hodin denně. Po 20 hodin tedy levně nejenom topím, ale i svítím, ohřívám vodu a používám všechny ostatní spotřebiče. Elektřina má vždy 100% účinnost – do komína teplo neuniká, výhřevnost na jednotku se nemění.
Regulace je přesná a jednoduchá. Každá místnost má samostatně regulovaný topný okruh. U plynu to není tak jednoduché , max. účinnost nejen plynového kotle je při určitém výkonu a při absenci
akumulačních nádrží (což se u plynu nedělá) by nebylo teplo kam skladovat.
Jedinou nevýhodou tedy zůstává závislost na elektřině, je ovšem otázkou, zda v budoucnu budeme
používat něco jiného. A dům stavíme pro několik generací.
Teplovodní podlahovka je sice drahá na pořízení, ale mohu na ní dostat zelenou dotaci
Zde je třeba pečlivě zvážit všechna skrytá úskalí. Místo elektrické podlahovky za 80 000,- si pořídím teplovodní za 200 000,-
K tomu si zakoupím kotel splňující podmínky pro udělení dotace za dalších 100 000,- nebo tepelné čerpadlo za 300 000,-.
Abych splnil všechny podmínky pro dotaci nechám si udělat energetický audit- který samozřejmě zaplatím :-(
Následně zažádám u SFŽP o dotaci max. 50% a max. 65 000,-. Tato dotace není nijak garantována.
Dobrá rada zadarmo.
Pokud stavím a mám možnost pořídit si teplovodní systém za 150 000,- nebo elektrický za 80 000,- tak rozdíl investuji do zateplení objektu. Potom už budu v zimě jenom šetřit. A v létě budu mít i bez drahé klimatizace v domě příjemný chládek.
Jak je to s tou regulací?
Záleží na tom, zda vyhříváme podlahu za účelem vytápění prostoru, nebo se jedná pouze o doplňkovou temperaci podlahy na příjemnou teplotu.
U hlavního vytápění termostat snímá teplotu prostoru (ta je řídící) a druhým podlahovým čidlem snímá teplotu v jádru podlahy, aby se nepřehřála na max. povolenou teplotu. V praxi, pokud na termostat otevřeme v zimě okno, bude topit na plno, dokud teplota podlahy nedosáhne max. povolené teploty, poté limitace vypne, aniž by bylo dosaženo komfortní teploty.
U temperace hlídá termostat s pomocí podlahového čidla teplotu podlahy a teplota prostoru ho nezajímá.
Co používáte za termostaty?
Standartně používáme, kvalitní termostaty firmy OJ electronic, vyrobené v Dánsku. Termostaty z Číny
nepoužíváme . Na systém držíme záruku.
Jaký je rozdíl mezi analogovým a digitálním termostatem?
Oba jsou elektronické. Ten digitální má navíc možnost programování na týden dopředu.
Jak je to s životností topných kabelů?
Pokud je systém správně namontován, předpokládaná životnost se rovná životnosti podlahy, tj. minimálně 50 let. Je to dáno zejména nízkou provozní teplotou systému, kdy dochází k minimálnímu namáhání použitých materiálů.
Jak je to s poruchami topných kabelů?
S poruchou na samotném topném kabelu díky výrobní vadě, jsem se ještě nesetkal. Teoreticky je možná porucha ve spojích, což je zakončení kabelu a napojení topný-studený konec.
Kabely proto před montáží kontrolujeme na izolační stav a odpor pracovní smyčky.
Možnosti následného poškození kabelu jsou v podstatě tři:
- přehřátím , hrozí při nesprávné montáži ( smyčky blízko sebe, překřížené, nedostatečný odvod tepla z kabelu, nesprávná regulace).
- během stavebních prací ( konzultujeme s firmou, která provádí betonáž , anhydrit atd.)
Před zahájením prací se provede měření stavu kabelů a stejné měření se provádí
po skončení prací. Pokud by došlo k porušení, je možno poruchu lokalizovat
a opravit - zajistíme.
- vrtáním do podlahy ( pokud k tomu dojde, lokálně se odkryje a opraví).
V nabídce jsou zmíněné přímotopné konvektory?
Jedná se o kvalitní přímotopy norské výroby, jejich hlavní výhodou je zpracování topného prvku. Ten je umístěn ve hliníkovém žebrování, což zaručuje velmi dobrý odběr tepla z topné spirály a to následně prodlužuje životnost zařízení. Proto si výrobce může dovolit poskytnout pětiletou záruku.
V nabídce jsou i nízká tělesa, použitelná pod vysoká okna, nabo koupelnová tělesa s vyšším krytím.
Co je to topný žebřík?
Jedná se o topné těleso určené například k sušení ručníků v koupelně. Je naplněno nemrznoucí směsí, kterou ohřívá topná patrona. Regulace může být provedena termostatem na přívodním kabelu.
Nikde jsem se nedočetl, kolik protopím?
Platbu za elektřinu si můžete spočítat na stránkách Energetického regulačního úřadu (http://kalkulator.eru.cz). Co se týká
spotřeby, ta se dá jenom zhruba odhadnout.
Pokud máte tepelně dobře izolovaný rodinný domek, energii na vytápění odhaduji na 10-15MWh /rok. Pozor na stránkách
ERÚ se údaj zadává v KWh tedy 10 000 - 15 000 KWh.
Co je to HDO , kdy mi bude přerušovat topení a o kolik vychladne?
Hromadné Dálkové Ovládání (HDO) je zařízení distributora, které vám přepíná vysokou a nízkou sazbu. V době platnosti vysokého tarifu je topení blokováno. Časy blokace tarifu najdete na webu příslušného distributora
(např pro ČEZ http://www.cezdistribuce.cz/cs/technicke-informace/hromadne-dalkove-ovladani.html).
Podlahové topení je ze své podstaty akumulační, během doby blokace vychladne jen částečně.
Rozhoduji se mezi vytápěním pevnými palivy, plynem nebo elektřinou. Jaký vývoj cen se dá do budoucna očekávat?
Tady mohu říci jen svůj názor. Jisté je, že všichni dodavatelé chtějí co nejvíce vydělat a vzhledem k tomu že konkurence je v jejich případě prázdný pojem, nic jim v tom nebrání. O regulační úloze státu si myslím svoje. Proto budu vycházet pouze z technických předpokladů.
Elektřinu na rozdíl od pevných paliv a plynu, nelze skladovat. Výkon elektráren také nelze v krátkodobém horizontu regulovat. Dodavatel elektřiny svého zákazníka potřebuje životně - jinak má v síti problém. Pro udržení co nejvyrovnanějšího odběrového diagramu používá právě připojování blokovaných spotřebičů pomocí HDO. Proto si musí svých odběratelů více vážit.
Musí, neříkám,že chce. Dodavatel plynu s dostatečným zázemím, což ti naši jsou, uskladní plyn v zásobnících a počká, až ho budete muset odebrat - za jeho cenu. Proto se domnívám, že z technických důvodů, je do budoucna vhodnější spoléhat na elektřinu.
Slyšel jsem, že pod kabely v podlahovce je vhodná odrazná folie - zvyšuje účinnost topení.
Nezvyšuje. Pan učitel nás ve fyzice učil, že teplo se šíří třemi způsoby.
1.Vedením (kondukcí v nepohyblivé hmotě - tedy předáváním z materiálu na materiál) což je podlahovka.
2.Prouděním (konvekcí - promíchávání různě ohřátých částí hmoty) což je příklad konvektoru, kde se od topného tělesa ohřívá pohybující se vzduch.
3. Sáláním, což je vyzařování energie v určité vlnové délce a její následné pohlcení ohřívaným předmětem, to je příklad sálavých infrapanelů. K určitému využití odraznosti folie může dojít dle mého názoru pouze ve třetím případě.
Jak silnou izolaci mám dát do podlahy ?
Minimální sílu tepelné izolace nám určuje ČSN 730540. Uvažuje se zde EPS (polystyren). Izolace s jinou tepelnou vodivostí to bude jinak.
Umístění podlahové konstrukce Min. síla izolace EPS
Nad vytápěným prostorem(rozdíl teplot max.10°C) 3 cm
Na terénu (nepodsklepeno) 6 cm
Nad nevytápěným prostorem (sklep,garáž) 8 cm
Nad volným venkovním prostorem(průjezd) 12 cm
Výrobci stavebních materiálů uvádějí součinitel tepelné vodivosti a teplotní odpor, jaký je v tom rozdíl ?
Součinitel tepelné vodivosti je vlastnost materiálu, čím je vyšší, tím je materiál horší izolant.
Tepelný odpor je součinitel tepelné vodivosti/tloušťka materiálu. Jedná se tedy o vlastnost výrobku. Čím je menší, tím hůře izoluje.
V podlaze mám již instalované hlavní podlahové vytápění, mohu dát ještě topnou rohož k temperaci koupelny?
Je to možné, smysl to má pro dosažení tepelné pohody v období, kdy nepoužíváme hlavní topení.
Je možno topnou rohož instalovat přímo do flexibilního lepidla pod dlažbu ?
Doporučuji rohož přestěrkovat lepidlem ( nebo zalít nivelací) do výšky kabelů a po zatvrdnutí nanášet lepilo pro dlažbu.
Zabrání se tím poškození rohože úlomky dlaždic, nebo hřebenovou špachtlí pro nanášení lepidla.
V místnosti budu mát ještě krbovou vložku, bude mi ovlivňovat regulaci podlah ?
Bude, ale vhodným výběrem termostatu lze vyřešit. Termostaty OCD a OTD mají dvě čidla (podlaha-prostor) s možností výběru
funkcí. Standartní nastavení pro hlavní vytápění, kdy jediným zdrojem tepla jsou kabely v podlaze je závislá funkce obou čidel, kdy
prostorové čidlo je pracovní a podlahové pouze limituje podlahu, aby se nepřehřála. Pokud ale zatopíme v krbu tak nám podlahy vypnou a budou studené. Toto vyřešíme přepnutím termostatu do funkce "pouze podlahové čidlo", kdy se podlahové stává pracovním a teplotu vzduchu nesleduje.